O těch Vánocích, tak trochu jinak
Hudba Petr Merxbauer
Text Petr Merxbauer
2002
Zimní slunovrat, zítra bude delší den Měkce svítí do ulic jenom svíčky za oknem Rybí polívku Co mi nevoní Aspoň ochutnám Dřív než zazvoní Klekání Někdo oslaví narozeniny proroka Já se usmívám, snad sejdeme se do roka Na horkém čele mi taje sníh Vrátky zadními vyjdu dobře oblečen, Ovčí svetr ke krku hřeje jako dětský sen Ticho nad krajem Ruší jen mé kročeje Projdu závějí Pak mé stopy přikreje Nový sníh Někdo oslaví narozeniny proroka Já se usmívám, snad sejdeme se do roka Na horkém čele mi taje sníh Už mne čekají, na lesní loučce u ohně V kotli víno svařené skořicí voní opojně Zítra uložím Na dobré místo zlatý srp Dětem nad postel Čerstvého jmelí svazeček Zavěsím Někdo oslaví narozeniny proroka Já se usmívám, snad sejdeme se do roka Na horkém čele mi taje sníh Na horkém čele mi taje sníh |
V rozkošné zkratce vyjádřil smysl této písně Tomáš Píža - "křesťané oslaví své svátky a my s nimi.." Tím by se povídání k tomuto textu dalo ukončit, ale myslím, že nechci být tak stručný. Vánoce jsou svátkem velice křehkým, ač mají oporu v tisícileté tradici křesťanského svátku, který se neodvážil zrušit žádný sebesvětštější režim, ač mají - byť poněkud zvrhlou, leč o to mocnější - podporu mocných reklamních kampaní velících k nakupování dárků. Ta křehkost podle mého spočívá v tom, jestli se člověku povede, či nepovede vyvolat ve svém vlastním nitru sváteční pocit, pocit něčeho vzácného. V dětství to pro mne nebyla potíž. To těšení se na dárky, rodinná pohoda, vůně stromečku a prskavek funguje (doufám, že i u dnešních dětí) jaksi samovolně. V posledních několika letech mé dospělosti je to jiné. Vždycky se ve mně něco rozsvítí až v době vymýšlení a vybírání dárků, které nechávám až na poslední chvíli a snažím se poctivě každému vybrat něco zvláštního, něco co potěší, co bude obsahovat zprávu, že jsem na obdarovaného opravdu myslel. A někde mezi odporem k řvavým reklamám, mezi rozpaky nad tím, proč bych já, pohan, měl jásat při svátku křesťanů, mezi touhou po opravdu svátečním pocitu, se zrodila tahle písnička, nesměle a neurčitě naznačující, jak bych si tento zimní svátek představoval já. Snad se tyto představy jednou naplní. Tobě pak, laskavý čtenáři tohoto povídání, přeji, abys vždy mohl slavit takové Vánoce, jaké ti přinesou pocit štěstí a radosti! |