Tak tady mne máte
Hudba Petr Merxbauer
Text Petr Merxbauer
2000, věnováno Tomášovi P.
1. Zejtra, co zejtra, co mne překvapí Nový den mi kolem ramen ruku dá A hezkou holku pro mne zaplatí Oslavnou ódu na mne zazpívá Pak pod mým krokem zachvěje se svět, Vždyť budu krásný, moudrý, silný, mladý A davy budou moji chválu pět Jak je to výborné, že ujmul jsem vlády. 2. To bude zejtra, ale dnes je dnes Ještě mi bída sedí na hřbetě A říká, hochu, jen mne pěkně nes Ještě se spolu projdem po světě Ne, pod mým krokem nechvěje se svět Já nejsem krásný, moudrý ani mladý A za uchem mám plané růže květ A vůbec nikde nechci ujímat se vlády Až někdo shůry zavolá Teď je ten čas a spustí na mne zlatý déšť Až rozevře se opona, V Zahradě Štěstí můj strom začne kvést….. 3. To bude zejtra, nejpozdějš pozejtří Jednou se dočkám, na to vemte jed A do té doby na chléb svůj vezdejší Když občas nemám nezboří se svět Stejně se bude pod mým krokem chvět Cítím se moudrý, krásný, silný, mladý Dál budu svoje kousky vyvádět Ať si to užiju, když už jsem jednou tady Tak si mne užijte, když už jsem jednou tady |
Tato věc má ve svém prvopočátku dva motivy. První, důležitější se nachází v knížce sedmilhářských příběhů z Divokého západu Severní Ameriky, kde v jedné povídce poštve lovec na zlou čarodějnici, která mu škodí, své dva psy - mladého a starého. Baba jim na poslední chvíli unikne, pravíc : "Kdyby ten starý pes měl v hubě zuby toho mladého a ten mladý v hlavě mozek starého, byli by mne dostali…" To mi leželo v hlavě v podstatě několik let, protože to je důležitá lidská a nejen lidská vlastnost. V mládí, kdy máme dost sil a energie, nemáme ty správné zkušenosti a dostatečnou moudrost a když je po letech získáme, už nám jaksi chybí ty fyzické předpoklady…. Z toho jasně vyplývá, že člověk, který má takové vlastnosti současně, je předurčen k tomu, aby vládl světu. (No to je samozřejmě pohádka - světu nevládnou nejmoudřejší, ale nejbezohlednější a nejdrzejší, nebo alespoň většinou. Řečmi o tom však není třeba ztrácet čas. Tady jsme v písničce a autor si může vysnít, co se mu zlíbí…) A druhý motiv je úvodním veršem z básně některého z českých "prokletých básníků", snad Gellnera - musím ke své hanbě přiznat, že to nevím jistě, který praví "Zejtra, co zejtra, kdopak ví, zejtra si lehnem do rakví". To je samozřejmě trochu pochmurné a mě se z toho hodil jen úvodní slogan. Možná se vám hrdina mé písně bude zdát být velkohubým vychloubačem - to je ovšem omyl. Má to být spíše člověk, který se nenechává srážet svými nezdary, jakkoli už trvají dlouhou dobu. Prostě vlaje životem, jak to zrovna jde a proč si k trablům přidávat ještě smutek, vždyť zejtra, už zejtra může začít padat karta právě jemu… |